Zašuměly modré vlny,

Tereza Dubrovská

Zašuměly modré vlny, Zašuměly modré vlny,
klidně dřímá luh, měsíc vyvstal tajůplný, svítí hvězdný kruh.
Do vln perly napadaly, ukryly svůj svit, měsíc, opál skvoucí, malý, v hlubinách se kmit’. Teskně šumí modré vlny, moře tiše lká, a ten refrain touhy plný kdesi umlká. 20 Jakoby se steskem chvěly, pláče hlubin hlas... Vždyť to celé moře dělí navždy, hochu, nás! 21