Než bílé hvězdy uhasnou

Tereza Dubrovská

Než bílé hvězdy uhasnou Než bílé hvězdy uhasnou
na modrém nebi za svítání, tvou drahou hlavu nešťastnou bych vzíti chtěla do svých dlaní...
A jako tvoje matka kdys, tak tiše hladit bledé čelo, ten každý drahý zlíbat rys, kde tolik vrásek vypučelo... A vlasy tvé, kde napad’ sníh, než slzy v zraku uhasnou... A na ňadrech pak uspat svých tvou drahou hlavu nešťastnou! 16