Tak ráda mám je – vědí-li to

Tereza Dubrovská

Tak ráda mám je – vědí-li to Tak ráda mám je – vědí-li to
ty smutné oči, věčně snící? Ty drahé oči! Je mi líto, že nesmím jim to nikdy říci...
Čtou moje verše – neuvěří, co smutku je v těch řádkách skryto! Sní rozteskněny v řasách šeří jak smutno je mi, vědí-li to? Jak často, any klidně spaly, mé oči pro ně plakávaly a líbaly je ve snu dlouze... 14 Ty drahé oči nevěřící!... Ach, kéž bych jim to mohla říci, jak ráda je mám – jednou pouze! 15