XXI. Ten bratr věrný, jenž mne vyved teď

Vojtěch Martínek

XXI.
Ten bratr věrný, jenž mne vyved teď
Ten bratr věrný, jenž mne vyved teď
a kynutím jen dává odpověď,
tam o půlnoci přivádí mne znova, kde nes jsem sladkost slova Ježíšova, v tmách vede ulicemi Mezříče. Můj krok je slídivý krok lupiče, jenž přiblíží se za noci a chladu. Ne, statku nechci, duší nepokradu! Však přec se srdce steskem zachvěje: Mezříč a Krásno, lásko, naděje! Ó, znám vás, domy, hledím v okna vaše, vy drobné chalupy, co spíte plaše, vy štíty tam, kde vládne nový pán, jenž důstojenstvím skvělým znamenán – Snad za zradu? Ne, čin ten věrnost sluje. A bratr šeptem takto ukazuje: 39