I.   Ó, Lásko, v bojích nepřemožená,

František Kubka

I.

Ó, Lásko, v bojích nepřemožená, Ó, Lásko, v bojích nepřemožená,
 ty vítězná, jež obejímáš světy, ty písni tragická a hymno nebešťanů, jen víc a víc kol skrání mých svým křídlem obrovským se vznášej v letu plesném! Ty, kterás zrodila se z bílé pěny mořské, ó, Afrodito Anadyomene, ty žhavě bělostná, jak tehda v dávnověku, když při východu krvavého slunce jsi vstala z vln, ó usměvavá, krásná, tak vyvstala jsi náhle mládí mému... Já pln byl prázdnot. Hluché propasti dnů všedních, bezbarvých a nebolestných, nesladkých a pustých v mém nitru zely, temná byla noc... A ty jsi přišla, rozžala tam hvězdy, a ty jsi přišla – a nad ledem mým se rozepiala v slávě zlatisté zář severní... 45 Ó, Lásko, v bojích nepřemožená! Ty vítězná, jež obejímáš světy! Mé asfodely byly plny světel, mí snové bledí v purpur oděli se, a ty jsi šla nad jarním lánem duše, a ty jsi šla ve vítězném svém kroku, a zazněl zpěv, sta ptačích hrdel jásala, sto motýlů se rozletělo modrem, a já jsem pokleknul. A duše má tě přijala a tebe plna byla... To nebyl zázrak májového dne, jenž rozprchne se v prvním mraku noci. To nebyl záchvěv dávno zmlklých strun, jenž náhle zazní, aby opět ztich’. To byla slavná píseň velké lásky, jež v bouřné vibraci mých nervů spletí hřměla, jež jako blesk do stromu žití sjela, a zapálila oheň nekonečný, jak vatra planoucí ku bezmračnému nebi, a nezhasínající... Ó, Lásko, v bojích nepřemožená! Žij, plaň a jásej, vzrůstej a se vzmáhej, dny moje proměň v svátky světlaplné, a chraň mne, chraň mou snivou milenku, by byla ke mně laskavá a sladká, jak jarní vánek, jak med jarních květů, chci tobě obětovat nejčistší své písně, chci za ni k tobě vroucně vždy se modlit, ó, Lásko v bojích nepřemožená, ty vítězná, jež obejímáš světy! 46
Básně v knize Slunovrat:
  1. ZPĚV NA HOŘE.
  2. TRIUMF ŽIVOTA.
  3. JARO.
  4. ÓDA DIONYSOVI.
  5. HLÁSÁM ČLOVĚKA...
  6. PRAHO!
  7. I.   Ó, Lásko, v bojích nepřemožená,
  8. II.   Drahá,
  9. III.   Po trudných dnech jsem v rajském kraji přistál.
  10. IV.   Zpívá oheň v mojí hrudi:
  11. V.   A již noc vlahá dolů na zem kvapí,
  12. VI.   Do bouří mých jsi vešla, paprsk tichý,
  13. VII.   Když mediem tvých očí ve tvou duši zřím, miluji tebe,
  14. VIII.   Všechen jásot slunce v obět tobě nesu,
  15. IX.   A měsíc vzešel zlatě, slávyplně
  16. X.   Za slavnostního znění poledních zvonů a zvonků,
  17. NAPNI DO LYRY SVÉ SEDMERÝ PAPRSEK SLUNCE...