PÍSEŇ HOR.
Ó, zůstaň se mnou, vezdy buď mi blíž
ve sladkém smutku svém –
buď snů mých smavě azurová říš
tvým domovem!
Výš, stále vyš – hor modrých ke štítu
já chci tě vést,
kde blízci budem slunci, blankytu
a záři hvězd! –
Tam ve výších svět zmizí daleký
kdes ve hloubi – –
tam duše má s tvou duší na věky
se zasnoubí...
Tam v kadeře, ó, nejsladší všech žen,
má něha květ ti vtká,
jenž v edenských je nivách utržen
a věčně plá – –
Tam zazpívám ti píseň přesladkou,
jež v světě nezvučí –
vše duhovou ti bude pohádkou
v mé náruči.
50
Tam věčně tvůj a ty má věčně též,
ať stín, ať jas! –
V mé modré říši domov nalezneš
pro všechen čas.
Tam věčně máj ti zkvete růžemi –
v slasti a smutku tvém –
ty věčně mojí budeš na zemi,
i za hrobem!
51