RŮŽOVÝ BĚS
Měsíci bledý, sladce mdlý
a k zapotácení nyvý,
proč jsem tak sláb a ospalý,
proč jsem tak blouznivě divý?
Srdce, jež dosud řešilo
sanskrt a logaritmy,
náhle slepě uvěřilo
lehkému úsměvu v přítmí.
Letí za kloboučkem makovým,
za střevíčky béžovými,
studuje shantungy, crêpe de chine
a hledá na voňavky rýmy.
Vděk těla stokrát okusiv,
blouzní znova jej znáti,
tvářím, jichž nezřel nikdy dřív,
všechněm chce polibek dátidáti.
Na ňadrech všech chce dívek spát,
slzou být pod všemi víčky,
křestní jména všech dívek chce znát,
chce být celován všemi líčky.
Timbre všech pletí touží znát,
kouzla všech temperamentů,
30
vůně všech růží vdechovat,
vůni všech růží – a jen tu!
Růže a rouge – růže a rty,
voňavky, pleti a krémy –
růžová, studená horečko ty,
proč k smrti tak stýská se mi!
Přelude mámivý, proč lákáš mne jen,
kam tebou jsem v první máj veden?
Ó, proč je v světě tolik sladkých žen,
a já s tak horkým srdcem jen jeden!
31