SPARTSKÝ KARNEVAL
Ať sebe víc svět kol nás řádí,
zlou chtivostí jsa rozběsněn,
my spočítali dnes své mládí
a zavřeli je do čtyř stěn.
Ať opilstvím si vesmír jásá,
my netknem’ se už vína ani masa.
Ať ženská pleť se sebe bleděj’ třpytí,
ať sebe tklivěj’ hoboj roztoužen,
mrznoucí srdce píseň neroznítí –
my neopustíme již dnes svých čtvero stěn.
Mrzne-li srdce, ať svět jak chce jásá,
my netknem se již vína ani masa.
Život je spočten, polibky odměřeny,
rozkoš je součet, ženy chvíle jsou,
jen šumné vteřiny, škeble po přílivu jsou ženy.
Jen slzy, ty se nikdy nespočtou.
Co život vlastní jest, o karnevalu víme,
nuž, číší vody, suchý chléb, dnes na smír připíjíme.
62