MÍR.

MÍR.
Klid a mír svatý je ve světěsvětě, bělostné prapory dují, národy žijí jen osvětě, s válkami nekoketují. Řekové s Osmany zapíjí vztek dávný ryzlinkem z Kréty, Albánec zajíce zabíjí, Arnaut rozpustil čety. Japonci vzdali se Koreje, Rusové Mandžurska detto, Anglie indické naděje pohřbila a tak dál jde to. Maroko zemí je radostíradostí, Habeš je královstvím lásky a v obě nosí své žádosti už jenom evropské krásky. 85 Černochům patří zas Afrika, Asie žluťáskům patří, a v světě podle slov básníka jsou jenom sestry a bratři. A ti se vespolek milují, jak je to již v Písmě psáno a jedí a pijí, tancují v poledne, večer i ráno. Tak komu milo, ať vesele v ten svět hned chystá se zajít, já zatím – odpusťte přátelé – nikde ho nemohu najít. Pro mne se nezměnil starý svět: zde zloděj, tam tyran stále a každý z nich třímá bajonet ve jménu boha a krále. 86