SOLOVÝ VÝSTUP.

SOLOVÝ VÝSTUP.
Pukrle dělám, slavné shromáždění – jsem pozván, abych – šlakovitá věc – ve vašich srdcích našel, co tam není: zář dobra... Prosím, beru za zvonec. Jest jedna zem – nu, již se usmíváte, vědouce, že je zemí mnohem víc – kde hoří květy, svítí slunce zlaté a hvězdy planou září voskovic. Dým kadidla tam jako v kathedrále k nebeské klenbě stoupá den co den a věčné hymny zvučí k věčné chvále za kraj, jenž dosti lidem úroden. V té vzorné zemi docílili toho, že zavedli v ní „říšský pořádek“, nepije, nejí, nespí nikdo mnoho, je cizí závist a je cizím vztek. 79 Pražádné chrámy, fary, residence, ministrů není, není říšských rad, biskupů není, králů, diference národní, božské nelze vyvolat. Zloději nejsou, ani prostituce, jeptišek není, ani žalářů, smí každý v zemi té mít čisté ruce k modlitbám u rodinných oltářů. Žurnály zašly bez otázky vodní, bez voleb, schůzí, sportů, divadel, nevíří nikde známé proudy spodní, k zvednutí slávy, k potopení těl. Malíři nejsou – země svěží krása „obrazem všeobecným“ zvána jest a s nimi zašla mecenášská chasa a tak i doba veličin a hvězd. Nepíše nikdo veršů v této zemi a každý zná jen „báseň života“, jež nade všemi mává perutěmi a v slujích hřímá hlasem Kyklopa. Protekce není, pletek zákulisních, bankéři nejsou, ani podvody, chuďasů není, ani pánů přísných, kde nejsou vlastenecké závody. 80 Tenorů krise nemá v zemi místa, ba ani vláda dramatických div, dost existence každého je jistajista, kdo kotrmelců není žádostiv. Korrupce není, každý chce žít v míru, ba zrušeny jsou třídy dietní, schopnostem jen dá každý mzdu i víru a nikdo není zlý a devotní. Je všude krásně, na vše slunce padá, jsou všude květy, háje, údolí – jednoho muže jen má žena ráda a šťasten může býti kdokoli. V pořádné zemi nic špatného není – v té vzorné zemi jistě setrvám, až najdu ji, přeslavné shromáždění – neb dosud nevím o té zemi sám. 81