U bílého zajíce.

František Hajniš

U bílého zajíce.
Stav svobodný je stav zlatý; Važte si ho, mládenci! Štěstí vám ukáže paty, Jak z vás budou snoubenci! Takto si též zkazil svět Pán bílého zajíce: Mládencem byl půl sta let A tři plné měsíce; Konečně ho omrzelo Mládenecké samožití, Srdce jeho zatoužilo Po manželském živobytí. Vyvolil si sličnou choti, Myslil, že s ní zmládne; Nyní však se strachem potí: Ona nad ním vládne, Manžel smutně v koutku sedí, Na paničku s bázní hledí; Již to není zajíc bílý, Veselý, pilný a čilý; Bojácný to zajíček, Ženatý ten mužíček. 20