U netopýra.

František Hajniš

U netopýra.
Netopýr je divné zvíře – Polo myš a polo pták, Ve dne sedí v tmavé díře, V noci bystrý jeví zrak; A když vyjde luna bledá, Potravu si teprv hledá; Když pak slunce jasně svítí, Tmavé hledá štěrbiny, Starých hradů skuliny, Neb se všeho světla štítí. 30 Netopýr je divný pták. – Přidáš-li pak tomu víry? Obrať vůkol sebe zrak – Najdeš také v lidech netopýry. Nezvedené poznáš syny, Jichžto nešlechetné činy Tmavá noc svým pláštěm halí; Muže, kteří světlo pudí, V bližním ke tmě lásku budí, Čisté vody bahnem kalí, Jichžto snaha tam jen míří, Ať se světlo nerozšíří; Neb čím noc je temnější, Tím je podvod snadnější. Ohavní to netopýři! Druhá třída těchto tvorů, Lidskou šálíc tvářností, Podobá se zlému moru, Rozesívá hořkosti; Dvojí klamnou larvu nosí, Jednou tebe k sobě vnadí, O přátelství snažně prosí; Druhou tebe lstivě zradí; 31 Důvěrníkem tvým se stane, Svědkem tajných záměrů; Láska tvá kdy nejvejš vzplane, Oklame tvou důvěru. Člověka půl – hada půl – Mezi lidem kazí mír, Přátelství mu v očích sůl – Přeohavný netopýr!