U srdce.

František Hajniš

U srdce.
„Svěř, dceruško, svěř mi se, Co tvé srdce trápí, Proč ty bledé líce tvé Často slza zkrápí?“ „Zle matičko, zle mi je, Nevěra co zhoubný jed Mně za květu mladých let Kořen žití podryje. Co mně drahé bylo, To mne opustilo; Proto se mně hoře V srdci uhostilo, Proto tělo chřadne, Růže v lících vadne, Srdce bolest trápí, Slza tváře zkrápí; Srdečko mám jediné, Upřímné a věrné; Pakli hořem zvadne, Nebudu mít žádné.“ 47