Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!

Jaroslav Hendrych

Je mnoho vsazeno na kartu jedinou! Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!
 Zda, lidé, se mnou zahrát chcete si? než stíny šedivé nám přejdou dolinou, než tichý měsíc vyjde nad lesy? Já vsadil illuse, kus mládí, lásku svou, jak hazardní to umí jenom hráč; – ó, prosím, shaste jen zář zraků soustrastnou, mně k smíchu je Váš pokrytecký pláč. Tam, hleďte, přichází má dáma tajemná, jež mlčky vždycky ke hře usedne, vždy s výhrou velikou se vrací do temna a mizíc v něm, se zvolna ohlédne. 6. září 1899.
16
Básně v knize Žaltář:
  1. Jsem smutný pěvec ponurý, jenž do Vašich chvil štěstí
  2. Ó tichý smutku stromů kvetoucích
  3. Zas nové vítězství! – Však teskně hledím zpátky,
  4. Vám, rozmarná, cos psát mne sonet nutí,
  5. Teplého světla proud hltají prohnuté linie střech,
  6. Ó, Hélo, Hélo, toč se, toč, –
  7. Ó prosím Vás, jděte zas přede mnou
  8. Zda, bledá dámo, poněkud mne znáte?
  9. Já astry mám jen a Vy růže,
  10. Je tupá chvíle čekání,
  11. Já utíkám kupecky zvonícím ctnostem a v špíně se topícím dnům,
  12. Radosti bílé jsou labutě –
  13. Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!
  14. Zářný den časného podzimu, – ubohá koketa stará,
  15. Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –
  16. Má cigareta dohořívá, –
  17. Žlutavé jiskry zelených vín
  18. Ó, nelíbej mne jen tak divoce a dlouze,
  19. V ZÁMECKÉM PARKU V TROJI.
  20. My smuteční zas oblékneme šaty,
  21. Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,
  22. Je mládí peří pápěrka – a láska chmýřím na ní,
  23. MAMINCE.