Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –

Jaroslav Hendrych

Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, – Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –
 a Vy se divíte, že rychle letím v před, že hledět’ nemohu na reje motýla, a malé šípy své jak pouští Amoret? Je radost lásky přec jen přeletavý pták, ji nesou v náručí si dnové v poskoku, však žalosti jsou mračna sšedivělých strak, jich hejno za hejnem jde z roku do roku. A v slasti chceme víc a žal chcem’ překonat, a ve všem chví se jen ta touha hazardní, kus stříbra, žití svého, hotovi jsme dát za pouhý zlata zvuk, jenž v mlhách zdušen zní. Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, a Vy se divíte, že rychle letím v před, že hledět nemohu na reje motýla, a malé šípy své jak pouští Amoret? 15./10. 1899.
18
Básně v knize Žaltář:
  1. Jsem smutný pěvec ponurý, jenž do Vašich chvil štěstí
  2. Ó tichý smutku stromů kvetoucích
  3. Zas nové vítězství! – Však teskně hledím zpátky,
  4. Vám, rozmarná, cos psát mne sonet nutí,
  5. Teplého světla proud hltají prohnuté linie střech,
  6. Ó, Hélo, Hélo, toč se, toč, –
  7. Ó prosím Vás, jděte zas přede mnou
  8. Zda, bledá dámo, poněkud mne znáte?
  9. Já astry mám jen a Vy růže,
  10. Je tupá chvíle čekání,
  11. Já utíkám kupecky zvonícím ctnostem a v špíně se topícím dnům,
  12. Radosti bílé jsou labutě –
  13. Je mnoho vsazeno na kartu jedinou!
  14. Zářný den časného podzimu, – ubohá koketa stará,
  15. Vlk hltavý se pevně zakous’ do týla, –
  16. Má cigareta dohořívá, –
  17. Žlutavé jiskry zelených vín
  18. Ó, nelíbej mne jen tak divoce a dlouze,
  19. V ZÁMECKÉM PARKU V TROJI.
  20. My smuteční zas oblékneme šaty,
  21. Víš, maminko, že na hrobě Ti sedmikrásy kvetou,
  22. Je mládí peří pápěrka – a láska chmýřím na ní,
  23. MAMINCE.