VĚRNÁ MÚZA

Josef Kalus

VĚRNÁ MÚZA
Tichem samoty když bývám obklíčený, když mne opustili přátelé i ženy, Múza usmívavá přisedá mi k boku, něhu v obličeji, úsměv v modrém oku, ke mně přitulena za ruku mne brává, celuje mne, s mými šedinami hrává. „Stár jsem již, stár!“ zalkám. – „I tak jsi mi milý: spěchám k tobě, když tě všichni opustili.“ „Sláb jsem již a chorý!“ – „Podepru tě v chůzi.“ „Smrt se blíží...“ – „Pozbavím tě její hrůzy: píseň má tě v spánek sladký ukolíbá...“ Usínám jí v loktech, jak mne na rty líbá. [17]