KVĚTINY HLADÍM...

Josef Kalus

KVĚTINY HLADÍM...
Květiny hladím, mluvím k broučkům, ke každému stromu, a je mi, jak bych přišel s cesty předaleké k sestrám a bratřím nejmilejším do rodného domu, v náručí mateřino drahé, vroucí tak a měkké. [25]