ROMANCE

Josef Kalus

ROMANCE
„Co, dědoušku milý, pravíš?“ „Že se dneska brzy stmívá.“ „Ne, dědoušku, na obloze jarní slunko dosud svítí – A neslyšíš, v modru nebes skřivánek jak libě zpívá?“ „Neslyším jej“.jej.“ – „Necítíš, jak z luk a zahrad voní kvítí?“ „Nic necítím, vnoučku milý, opouští mne všechny síly, všechny schopnosti a vlohy: cítím, jak jsem přeubohý!“ [42]