VI. Příšerná loď.

Jiří Karásek

VI.
Příšerná loď.

V neznámých mořích neznámých zemí na mrtvých vodách hluboký klid: v zsinalém nebi měsíční štít bez lesku, bez barvy, smutný a němý. Veliký koráb, s plachtami všemi černými stářím, přestal se chvít na mrtvých vodách, začíná hnít – dlouho tu, dlouho již, smutný a němý! V krajinách slyšet sdušený škyt, nejasné stíny palubou chodí, děsno a příšerno po celé lodi. Náhrobní lampa, měsíční štít vápenně v tváře zelené plaje lodníkům zlákaným v Neznáma kraje. 20