IV. Nemoc.

Jiří Karásek

IV.
Nemoc.
Dnes naposled skla oken západ zalil zahořklým smutkem fialových par. Z nich hořkosť v duši zbyla. Prudký žár bolavé hrdlo sežehl a spálil. Noc. Zrak tmou zalitý, že zmírám, sním v mdlé předtuše již příští agonie. Hlas hodin tvrdě do tmy slité bije, jež zvířena zní zvukem kovovým. Teď došly... Mrtvá na vše padá tíha jak z cínu. Smrť se hnula, která číhá, a těžkosť kroků vláčí ke mně tmou... A rdousí mě. Zvuk poslední sluch chytá: krev zkažená to syčí v žíly vlitá, jež v sprahlém mase scvrkají a schnou. 18
Básně v knize Zazděná okna:
  1. [Úvod]
  2. Touha samoty.
  3. Spleen.
  4. Tuberosy.
  5. I. Japonerie.
  6. II. Rozklad.
  7. III. Narkosy.
  8. IV. Nemoc.
  9. V. Horečka.
  10. VI. Příšerná loď.
  11. VII. Kalný západ.
  12. VIII. Noční sonet.
  13. Hudba siesty.
  14. Krajina v modři.
  15. Mrtvé přátelství.
  16. I. Úvodní.
  17. II. Somnambula.
  18. III. In memoriam.
  19. IV. Kytara.
  20. V. Mrtvé ruce.
  21. VI. Staré domy.
  22. Miserere.
  23. Nálada zmrtvělá.
  24. Opuštěný dům.
  25. Krajina
  26. Chorál mrtvých.
  27. Krajina v duši.
  28. Improvisace.
  29. Zazděná okna.
  30. Portrét.
  31. Rodinné hodiny.
  32. Benátská zrcadla.
  33. Melancholie noci.
  34. Růže hřbitovů.
  35. Oči.
  36. Rekviem.