II. Somnambula.

Jiří Karásek

II.
Somnambula.
Jak bílá růže mystická a svatá plá luna v temnot černou draperii, a duše moje nervosami jata se v světlo její plna touhy vpíjí. Vždy bledší, odlesk zašlého má zlata a barvu liljí, které v sadech nyjí, ta luna mystická a luna svatá, jež plane v temnot černou draperii. A marně zraky v podušek sníh kryji, vnad mrtvých kouzlem duše znova jata a usláblá se ve svit luny vpíjí, jež jako růže mystická a svatá se roní v temnot černou draperii. 28
Básně v knize Zazděná okna:
  1. [Úvod]
  2. Touha samoty.
  3. Spleen.
  4. Tuberosy.
  5. I. Japonerie.
  6. II. Rozklad.
  7. III. Narkosy.
  8. IV. Nemoc.
  9. V. Horečka.
  10. VI. Příšerná loď.
  11. VII. Kalný západ.
  12. VIII. Noční sonet.
  13. Hudba siesty.
  14. Krajina v modři.
  15. Mrtvé přátelství.
  16. I. Úvodní.
  17. II. Somnambula.
  18. III. In memoriam.
  19. IV. Kytara.
  20. V. Mrtvé ruce.
  21. VI. Staré domy.
  22. Miserere.
  23. Nálada zmrtvělá.
  24. Opuštěný dům.
  25. Krajina
  26. Chorál mrtvých.
  27. Krajina v duši.
  28. Improvisace.
  29. Zazděná okna.
  30. Portrét.
  31. Rodinné hodiny.
  32. Benátská zrcadla.
  33. Melancholie noci.
  34. Růže hřbitovů.
  35. Oči.
  36. Rekviem.