II. Rozklad.

Jiří Karásek

II.
Rozklad.
Štít sluneční se v brunatný kov taví, žár jeho v chorobném se dusí vzduchu, jenž houstne zsinalý a popelavý nad krajem plným vápenného puchu. Vše spáleno: i sytá zeleň trávy, již štětec Jara stříkl v dalné strže, i písek ostrý, jenž teď do únavy tak tvrdě v rytmu kročejů mých vrže. A zápach hniloby je cítit všude, své jedy rozkladné Zmar na vše lije, i slunce uhnívá tak divně rudé... V mých žilách krev se odpařuje žhavá, a tělo slábnouc konec agonie a konec všeho, všeho očekává. 16
Básně v knize Zazděná okna:
  1. [Úvod]
  2. Touha samoty.
  3. Spleen.
  4. Tuberosy.
  5. I. Japonerie.
  6. II. Rozklad.
  7. III. Narkosy.
  8. IV. Nemoc.
  9. V. Horečka.
  10. VI. Příšerná loď.
  11. VII. Kalný západ.
  12. VIII. Noční sonet.
  13. Hudba siesty.
  14. Krajina v modři.
  15. Mrtvé přátelství.
  16. I. Úvodní.
  17. II. Somnambula.
  18. III. In memoriam.
  19. IV. Kytara.
  20. V. Mrtvé ruce.
  21. VI. Staré domy.
  22. Miserere.
  23. Nálada zmrtvělá.
  24. Opuštěný dům.
  25. Krajina
  26. Chorál mrtvých.
  27. Krajina v duši.
  28. Improvisace.
  29. Zazděná okna.
  30. Portrét.
  31. Rodinné hodiny.
  32. Benátská zrcadla.
  33. Melancholie noci.
  34. Růže hřbitovů.
  35. Oči.
  36. Rekviem.