Rodinné hodiny.

Jiří Karásek

Rodinné hodiny.
Souvenir, souvenir, que me veux – tu? P. Verlaine, Nevermore.
Hodiny bijí... Slyšíš jich smutný, bázlivý zvuk? Nezdá se ti; že štká z nich duše dávno pohřbených let? Jsou tak staré, velmi staré, plny smytého zlata a vybledlých amorettů na mdlém lesku sèvreského porcelánu... (A jak teskně se ti amoretti usmívají!) Hodiny bijí... Slyšíš jich smutný bázlivý zvuk? Celé století, více než století tikají v temnu této komnaty. Tikaly tu dříve, než se ozval můj pláč v osamělosti zapadlé noci... Jak tomu dávno tak dávno! (A jak teskně se ti amoretti usmívají!) Hodiny bijí... Slyšíš jich smutný, bázlivý zvuk? Nezdá se ti, že jejich hlas také stářím pobledl, že se třese a chvěje jako hlas vetchých schýlených starců? O čem to hovoří, ty staré 54 hodiny, tak důvěrně a tiše, v odlehlosti pozdních chvil nočních? A proč se vždy tolik zachvějí, když je náraz bicího stroje ze sna probudí? (Ach, jak teskně se ti amoretti usmívají!) 55
Básně v knize Zazděná okna:
  1. [Úvod]
  2. Touha samoty.
  3. Spleen.
  4. Tuberosy.
  5. I. Japonerie.
  6. II. Rozklad.
  7. III. Narkosy.
  8. IV. Nemoc.
  9. V. Horečka.
  10. VI. Příšerná loď.
  11. VII. Kalný západ.
  12. VIII. Noční sonet.
  13. Hudba siesty.
  14. Krajina v modři.
  15. Mrtvé přátelství.
  16. I. Úvodní.
  17. II. Somnambula.
  18. III. In memoriam.
  19. IV. Kytara.
  20. V. Mrtvé ruce.
  21. VI. Staré domy.
  22. Miserere.
  23. Nálada zmrtvělá.
  24. Opuštěný dům.
  25. Krajina
  26. Chorál mrtvých.
  27. Krajina v duši.
  28. Improvisace.
  29. Zazděná okna.
  30. Portrét.
  31. Rodinné hodiny.
  32. Benátská zrcadla.
  33. Melancholie noci.
  34. Růže hřbitovů.
  35. Oči.
  36. Rekviem.