VI. Staré domy.

Jiří Karásek

VI.
Staré domy.

Mám přítmí domů starobylých rád i plíseň páchnoucí vždy z jejich klína, jich schody prošlapané, sklepů chlad, z nichž vane vůně zavlhlá a líná. Vybledlé tapety, jichž květů řad se na zdích komnat v sešlé věnce spíná, zřím v přítmí domů starobylých rád i v plísni páchnoucí vždy z jejich klína. V nich hledám stopy dávno mrtvých vnad, kdy lidé jiní, doba byla jiná, a mrtvých bytostí dech častokrát já tuším z přítmí starých domů vlát i z plísně páchnoucí vždy z jejich klína.