Mravokárce.

Eliška Krásnohorská

Mravokárce.
Z háje vyšel střelec nedělní. Užasnul, neb zřel dva zajíce, jak se políčkují v kruté půtce. „Tu se rvete, málo dbajíce, že jste zajícové smrtelní, a že blízek jest váš hrozný škůdce! Běda zaječímu národu, běda, běda zaječímu blahu, když tak pro dost malou neshodu bratři nepřátelsky srážejí se, tak že svému úhlavnímu vrahu za pečínku sami vydají se! A pak ještě k tomu: kdyby čestný, slušný aspoň byl to boj! Leč tak, na políčky, – totě hanby znak, totě zlořád nectný, zlopověstný! Bratr na bratra když ruku zvedá, vášní nesvornosti slep, když nedá pozoru si stranou na souseda: strašný přijde trest, – a běda! běda! běda!“ [87] Po moudrém tom kázání, jež v duchu kárce proslovil, dal pažbu k uchu, mžouraje, tvář tlače na pušku, rváče jednoho vzal na mušku; rána blýskla, bouchla, – běda! běda! V pravo jeden zajíc, neposeda, v levo druhý práší! Hořký klam! Ušáci jsou oba dva ti tam, není po nich více ani stopy! Mravokárce však se za tvář chopí! tvář je zpuchlá, horká, zčervenalá... vlastní puška políček mu dala! *** Hrozně nebezpečno bývá sice (v prostém životě i v politice) zaslepeným rváčem být i smělcem; ale ještě hůř, být mravokárcem, Šalomounem, smírné rady dárcem, neutrálem, – nedělním to střelcem! 88
Básně v knize Bajky velkých:
  1. Připsání.
  2. Mák.
  3. Při svíčce.
  4. Ptačí krám.
  5. Oběť.
  6. Svaté zvíře.
  7. Kavky.
  8. České Jezulátko.
  9. Pírko.
  10. Strašáky.
  11. Amphisbaena.
  12. Padánky.
  13. Kocour a já.
  14. Mlunný úhoř.
  15. Muška.
  16. Kritika na číhání.
  17. Velbloud biblický.
  18. Velbloud světský.
  19. Bílý osel.
  20. Medvěd.
  21. Klasy.
  22. Legenda o holubici.
  23. Koník luční.
  24. Mravní zápas.
  25. Mravokárce.
  26. Bajka o jméně.
  27. Z lásky k vlasti.
  28. Vzácná moucha.
  29. Saranče nábožná.
  30. Homraj.
  31. Ježek.
  32. Aesopovi.
  33. Lenoviště.