Vzpomínky na ples.

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

Vzpomínky na ples.
I. I.
 Krásné noci háv se ztrácel pomalounku k lesu, když jsem já se domů vracel, smuten v duši, z plesu. Ano, ples byl – a já z něho nesl v ňadru žely, z plesu, kde jen veselého ducha struny zněly! – V řadách krásek vábně vnadných skvěla se i Ona, pro niž srdce láskou tužnou plane, nyje, stoná. Růžné jindy její líce nádech nesly bledý, očka jasná nad hvězdice smutné slaly hledy. Jí po boku vítězně si sok můj šťastný kráčel, nevěda, že v koutku kdesi já zrak slzou smáčel. Ajhle! hudba veselou tu spustí notu skočnou: a hned párky ze všech koutů jarý tanec počnou. 20 U radostném zanícení vše se v kolo vrhá, lákavé to hudby znění každou žilkou trhá. S ním i Ji ta vřava hlučná vnesla v kolo víru – což to pastva jedem tučná mému v prsou štíru! II. II.
 Ustaň hlodat, červe věčný! ustaň aspoň chvilku: nepřervi, ty ostrosečný, slední srdce žilku! Nech tvé hlody aspoň minou, dokud Ona zde je, abych vzít moh’ tvářnost jinou, z níž se radost směje! Vešla v pokoj – nemám stání, musím k Ní, a brzy; já si zvyknul přemahání, nevynuť mi slzy! Hleď: i ona musí, musí veselou se zdáti, povzdechům, jež v prsou dusí, pouta musí dáti. Lásce naší nepřející stíhají nás zraky – červe věčně zžírající! zapři ty se taky! 21 III. III.
 Stáli jsme tam v koutku sami, na sebe jsme hlédli, a hned slzy pod řasami, a hned líce zbledly. Ruce se nám jako pruty na tom větru chvěly, prsa pak jsme obemknuty němým žalem měli. Potrhovali se rtové bolem, aniž hlesli, až jsme mlčky, s pláčem štkavým v náruč sobě klesli. A když jsme si poplakali, potiskli se k sobě, tu nám bylo, jak za živa pochovaným v hrobě. Naděj, radost, snové zlatí – vše to klesá v nivec, neboť zle se na nás katí osud nepříznivec. Láska jiným slasti rodí, nám jen trud a hoře; jiným úsměv na líc vodí, nám jen slzí moře. Jiní květy lásky sklízí i ovoce chutné; nám jen přáno hořké mízy, kde se kmínek utne. 22 Jiným láska bez zásluhy skvostné hody strojí; nás, vedoucí zápas tuhý, sotva drobty kojí. A my smutní žádné, žádné naděje nemáme, hráz před rájem snad že padne, odpor že se zláme! Již i sobě, bezohlední, vyhledali vraha, jenž má vsadit ránu slední v hruď našeho blaha! Zakleli nás ku věčnému, zoufalému bolu – ach! snad dlíme naposledy, naposledy spolu!? Ach, to bolí! ach, to bodá! Hrot ten příliš pádný! Kdož nám těchy, rady podá? Žádný! žádný!! žádný!!! – Zase hudby skočné víří čarodějný proutek – slyšet kroky – snad že míří sem, v náš svatý koutek? On to – již mně Ji oderve, jde Jí rámě podat! – Nuže, lačný v ňadru červe, začni dále hlodat! – 23
Básně v knize Básně a deklamace:
  1. Tobě.
  2. Podání ruky.
  3. Mé srdce bylo pokojno.
  4. Sen.
  5. Hra na slepou bábu.
  6. Úpros.
  7. Jak miluji Tě.
  8. Když hledím v měkké oko Tvé.
  9. Nápoj lásky.
  10. Počítání hubiček.
  11. Nechoď do zahrádky!
  12. Na loďce.
  13. Milence na rozchodnou.
  14. Osamělý koutek.
  15. Vzpomínky na ples.
  16. Garde des dames.
  17. Tajná láska.
  18. Věnování.
  19. Květlo děvče.
  20. Zdaž zpomeneš?
  21. Ráj lásky.
  22. I. Což se divíš, že to listí
  23. II. To pole, tam hle! jak je siré!
  24. III. A což ty větry burácejí?
  25. IV. To slunéčko si nyní hoví:
  26. I. V mé duši je tak truchlivo
  27. II. Jak zář červánků večerních
  28. III. Můj život posud mrtev byl,
  29. IV. Už noc se dávno rozpředla
  30. Poslední prosby.
  31. Muž v poslední den svých přání.
  32. Píseň o vzdáleném miláčku.
  33. Kterak se má milovati?
  34. Honem líbej!
  35. Matce vlasti.
  36. Nedejme se!
  37. Proslov k prvnímu vystoupení zpěváckého spolku.
  38. Proslov k otevření ochotnického divadla.
  39. Proslov k zábavě hospodářské jednoty.
  40. Sen o vlasti.
  41. Žena a basa.
  42. Důlečky.
  43. Obrana mužského pohlaví.
  44. Deklamace o nosu.
  45. Pohádka o jednom učiteli.
  46. Odkaz.
  47. O jarmarce.
  48. Rozmanité chutě hubiček.
  49. Z pamětní knihy města Kocourkova.
  50. Proč miluje pomněnku?
  51. Vařečka a lineál, aneb bludní duchové v starém zámku.
  52. Kvinde.
  53. Potrestaný lakomec.
  54. Honza rek.
  55. Honákova rada.
  56. Vzorné hospodářství.
  57. Neštěstí v lásce.
  58. Rada.
  59. Nevědomé neštěstí.
  60. E.....ovi.
  61. Karatelce anděla padlého.
  62. Panu K.
  63. Řebřík.
  64. Žena Bouchalova.
  65. Vlastenec.
  66. Poslání egyptských panen Ismailu-pašovi.
  67. Vlasti.
  68. Pravda.
  69. Mladým Čechům.
  70. Slečně T...., když si ustřihala krásné svoje vlasy.
  71. Věrný pes.
  72. Pan Chlouba.
  73. Lojzince.
  74. Stvoření advokátův.
  75. Také tajný plán.
  76. Jobova náhrada.
  77. Vdávavé Miladě.
  78. Dorinčin sňatek.
  79. Učitelský epigramm.
  80. Zákony.
  81. Proti obrazoborcům.
  82. Úřadové.
  83. Lotova žena a nynější ženy.
  84. Odůvodněný název.
  85. Prostředek proti sšedivění.
  86. Času užívejte!
  87. Nápis na nový dům pekařův.
  88. O mé knize.
  89. Připomenutí.
  90. Štěstí.
  91. Smrt prostopášného.
  92. Mocnost krásy.
  93. Šetrný Stejskal.
  94. Lásky čas.
  95. Sládkovi M........
  96. Gesslerové.
  97. Nešťastnému.
  98. Mladost a starost.
  99. Na náhrobek paní Vadilové.
  100. Náhrobek paní Svárlivé.
  101. Dru. H.
  102. Povzdech nemocného.
  103. Panenský klášter v H...
  104. ......ovi.
  105. Lakomému otci.
  106. Suk a Ťuk.
  107. Zastání.
  108. Pod lipami.
  109. Línému sluhovi.
  110. Rozumův dům.
  111. Odrodilci.
  112. Varhaníku.
  113. Naše slečinky.
  114. Hudební kritik.
  115. Ctiškubovi, holiči v N.
  116. Znamení války.
  117. Rytíř Pr. Ach Nicmysl z Bezduchovic a slečna Sidonie z Bäranhof.*)
  118. Slečna Lory.
  119. Čelakovský a já.*)