Náhončí liberálů.

Beneš Metod Kulda

Náhončí liberálů.
Moudrý otec, matka zbožná, bohatá i nezámožná, nesvolí a nedopustí, aby lidé bohapustí 15 šli k nim jako vlci draví, kteří kazí ctnostné mravy; oba řkou jim: „Milí braši, duše dítek jsou nám dražší než ty bídné hlaholy, jimž ret Váš blábolí; zde je marna Vaše snaha pravého nás zbavit blaha, až Vás s Kristem spojí chrám, potom teprv přijďte k nám!“ Minul jenom malý čas, chytrák přece přišel zas do blažené rodiny nesa velké „Noviny“; ohrnul svůj rudý pysk, a hned řečnil, jak by tisk’: „Prosím, vlídně o mně suďte, přívětivi ke mně buďte; ctnost že mila jest i nám, o tom důkaz podám vám. Slyšte, co list čelný píše, zvíte, jakým duchem dýše.“ Otec pravil: „Znám ty Vaše listy i ten jejich obsah málo čistý, nesete mi číslo zastaralé, z něhož měl bych poučení malé. Míti chtěli katolíků hlasy, po volbách teď jsou zas jiné časy. Hle, zde máte nejnovější číslo, z něhož páchne prapodivné tříslo; prozkoumejte jejich tlusté vaky, dnes v nich mají raky, zítra draky; 16 když jim naši podávali ruku proti hluku nepoddajných vnuků, hlasem sladkým slibovali jim, že prý nebudou již proti nim. Dnes prý pomoci jim není zapotřebí, proto zas se zpupně na vše šklebí. Katolíci sjezd chtí míti český, sjede lid se měšťanský i veský; národní se tam má světit dům, přepotřebný národovců stům. Co je po tom chytré politice? Oni že prý všechno chápou více. Jak to liberálec snésti může – už mu husí naskakuje kůže. „Velkou stranu“ zbavit musí bázně na Potštýně z brusu nové lázně. Velký list si velikou dal práci, by tam stloukl velkou demonstraci. Na pomoc hned přívržence zval, proti Čechům katolíkům štval. Známá jejich politika chytrá, musí prý se na ni vstáti z jitra. Může-li se národ spoléhati na ty, kteří všechno všudy hatí? Synům svým a vnukům rozumějí, když se dědům svým a vnukům smějí; smějí se jim vnuci realisté, demokrati i ti anarchisté; katolík jich činnost zpytuje, jich a drahé vlasti lituje. Ku staršímu listu dám Vám nový, ať si u Vás pěkně spolu hoví; 17 nechci v domě míti listy směšné, jinam obraťte své kroky spěšné. Vašich stran a stránek neshoda známá jest již jádru národa; národ chce být ve svém blahu stálý, Petrovy se držet bude skály. Poznejte se, Bůh se na vás hněvá, zmizíte sic, jako prázdná pleva.
Básně v knize Fotografie:
  1. Osobní, rodinné a národní blaho.
  2. Vlastenci planí.
  3. Nejeden novinář.
  4. Rouhač nevěrec a katolík.
  5. Nevěrcové temnomilci.
  6. Zhýralec napravený.
  7. Podivné smiřování.
  8. Náhončí liberálů.
  9. Missionář a mudrák nevěrec.
  10. Odbytý soused svůdný.
  11. Muž nešetrný.
  12. Zpronevěřil se Kristu.
  13. Bludičky.
  14. Lavina.
  15. Padavky.
  16. Ubozí odrodilci.
  17. Pobloudilec.
  18. Světobčanství.
  19. Příteli, jsi na omylu!
  20. Kořalka.
  21. Blažený manžel otec.
  22. Pomlouvačům a pomlouvačkám.
  23. Liberáli.
  24. Kosmopolita.
  25. Radikál.
  26. Anarchista.
  27. Pokrokář.
  28. Socialista demokrat.
  29. Internacionál.
  30. Černý květ liberalismu.
  31. Liberálům k Novému Roku.
  32. Oprávněný hlas.
  33. Vlastenectví liché.
  34. Atheista.
  35. Věda zjevením neosvícená.
  36. Mladí stromaři.
  37. Marnotratný syn.
  38. Bludné duše.
  39. Svornost.
  40. Národní svobodomyslníci v prosinci r. 1897.