Příteli, jsi na omylu!

Beneš Metod Kulda

Příteli, jsi na omylu!
Soused hodný, spravedlivý, poctivou se prací živí, s roztomilou moudrou chotí nadarmo se nelopotí. Děti jako růže květ na očích má zbožný děd, otec-li i s chotí svou do kostela spolu jdou. Celá obec neustálou rodinu tu daří chválou. Závistník však mluví časem potměšilým k němu hlasem: „Sousede, Ty živ jsi vskutku v nekonečném trapném smutku; nevycházíš z bytu svého, neznáš ruchu veselého; hlučný hlahol, bujné písně, nezbavují Tebe tísně. Odřekni se večer vody, půjdem’ spolu do hospody.“ Zbožný křesťan slovům těm odpovídal úsměvem, až pak svůdce řeč svou stavil, on tak jemu vlídně pravil: „Příteli, jsi na omylu, poznej svatých ctností sílu! kterouž Bůh náš, Kristus sám, hojně dává věrcům nám. Hospodu mi chválíš? tou mne neošálíš, 35 vidím, že Tvá snaha nemá mnoho blaha; z rodinného štěstí já se nedám svésti. Hospodě-li výhost dáš, řekneš: „Bratře, pravdu máš!“