Atheista.

Beneš Metod Kulda

Atheista.
Ty ubožáku, atheisto, Ty nevěříš, co nad vše jisto, že světů tvůrcem jest Pán Bůh? Ty nevíš, že „lhář od počátku“ jest původcem všech v lidstvu zmatků, jenž kazí duším zrak a sluch? On zlovolně ten obraz ruší, jejž Bůh dal Tobě v moudrou duši, bys v Něm a pro Něj ctnostně žil; Bůh podřídil Ti všechny tvory a Tobě v moc dal moře, hory, bys rozumným jich pánem byl. Bůh Syn dal lidstvu svíci jasnou, Své Církvi svěřil pravdu spasnou, by zlý duch nesveď v bludy nás; Ty přece halíš v temné mraky tak zarputile svoje zraky a nechceš vnímat Církve hlas? Jest pohled na Tě věru tklivý, Ty nezříš ani stálé divy, jež v přírodě Své činí Pán; znáš miliony zvířat, květů, zříš cesty nesčíslných světů; věz, v nebi Tvůrce Svůj má stan. 60 Tys za dřímoty černé noci se’s octnul v pasti škůdné moci a zabloudil jsi v temnosti; i vzchop se rychle, atheisto, Tys zvolil sobě hadí místo; pros, Bůh Tě z něho vyprostí. Tvůj duch buď navždy pravdou zmlazen, že nevěrcem muž’ být jen blázen,*) a z hříchů svých se žalně kaj; stůj nepodvratně v pravdě Boží jsa zdráv i na svém smrtném loži, a samospasnou víru haj.