Padavky.

Beneš Metod Kulda

Padavky.
Ó vizte, bratří, na zahradě naší tu zdravou jabloň a ten její květ; kde nad ní strom má jařejší a krašší náš obor zemský, ten náš milý svět? Tou jabloní jest drahý národ náš, v tom, bratře, sestro, za pravdu mi dáš! Květ přehojný a něžný, bělorudý, v hruď roní radost nám rok po roce, a z květů vonných na větvičkách všudy se objevuje sladké ovoce; květ nový zaskvívá se ve svůj čas, a ovoce nám dává zas a zas. Květ arciť škodu brává zlými mrazy, a dlouhé sucho hubí květů plod, a motýl vítr, stromů škůdní vrazi, nám zhusta nesou povážlivých škod; však chvilkové ty bouře škodlivé nám klátí víc jen plody červivé. My víme, odkud zlý ten vítr věje, Vám lži a bludy vnuká svůdný duch; co Vámi v našem národě se děje, jen na nedlouho ucpe lidu sluch; lid poznává již hnusnou příšeru, tu nerozumnou Vaši nevěru. Náš katolický národ pevně stojí, má kořeny své v Církvi na skále, on zvítězil vždy v sebe tužším boji: Bůh dá, on zvítězí i na dále; nás nermoutí ta spousta nadávek, nám líto červivých Vás padavek. 29