Bludné duše.

Beneš Metod Kulda

Bludné duše.
Vejde-li k Vám svůdce, hodných rodin škůdce, vyhněte se s bezbožníkem neprospěšné půtce. Hle, jak oči mhouří, zbožné lidi bouří, nestydatě v bytě Vašem hnusným trusem kouří. Směle do Vás buší, blaživý klid ruší, v záhubu chce povaliti dobrou Vaši duši. Hned jej pokárejte, jemu výhost dejte, blaho své a Pána Boha na paměti mějte. Kdo tak svůdce vzdálí, dojde cti a chvály: vzdělaného katolíka žádný neošálí. Pobloudilá chasa prý se na nás kasá, na pomoc si zavolají svého mistra ďasa. My se nebojíme, že bůh s námi, víme; svatou Pannu, Boží Matku, vroucně velebíme. 67 Pomlouvači, lháři, rouhači a tmáři, libo-li Vám, stavte sebe po bok němé tváři. My pak se jich hrozme, na mysli je nosme, pro ně za osvětu blahou Pána Boha prosme. Ó, Vy duše bludné, nechte práce škůdné, poznejte, že Vámi denně, milý národ chudne!