NA ROZCESTÍ.

František Kvapil

NA ROZCESTÍ.
Nad štítem Sněžky bílá pára sní a pod ní vyhnanců se tísní dav, hlod zoufalství a prosba poslední – to v hledu tom, jejž halí mlžný háv, poslední slza, celé peklo v ní – je vyhnancům dal osud za přístav. Kol chmurné tváře. – Dítko, starce zjev a jinoch, muži, dívčina, tlum žen – všech v tichou bolest nebo v srdce hněv, neb v lítost smutný duch je ponořen. Již ztichl pláč, jen žalný zdvih se zpěv – v něm poslední jich k vlasti pozdrav, sten. Modlitba vroucí – chorál nešťastných! Ten chorál k nebi pro odplatu spěl – i zahřměl Bůh, že taký lidstva hřích, a zaplakal, že taký lidstva žel! Dav spěje v dál – hněv boží opět ztich – žehnání v slzách vyhnanců On zřel!... 18
Básně v knize Bělohorské melodie
:
  1. IN TENEBRIS.
  2. BÍLÁ HORA.
  3. VEČERNÍ PÍSEŇ ZOUFALÉHO.
  4. HRANA ZVONÍ...
  5. TRYZNA PADLÝM NA BÍLÉ HOŘE.
  6. TVŮJ HROB JE PUST...
  7. PÍSEŇ ŽALOBY.
  8. NA ROZCESTÍ.
  9. NEMOHU ZAPOMENOUT...
  10. PŘÍPITEK.
  11. V STESKU.
  12. SÁM KLEČÍM JEŠTĚ.
  13. MORITURI.
  14. K TOBĚ SE MODLÍM...
  15. VEČERNÍ PÍSEŇ VĚZNĚ.
  16. MY UMÍRALI...
  17. PĚVCŮM.
  18. POSLEDNÍ VÝKŘIK.
  19. MILUJI TĚ POSUD...
  20. Z HOŘÍCÍCH ROZVALIN.
  21. UMLKNI, LOUTNO...
  22. NA VÝSPĚ POSLEDNÍ.
  23. PO NEBI MRAKY.
  24. DOZPĚV BÁSNÍKŮV PO LETECH.