NESMRTELNÍ.

Josef Svatopluk Machar

NESMRTELNÍ. Deputace Francouzské Akademie po audienci u Ludvíka XIV.
Majestát Jeho, král náš nejjasnější nás ráčil přijmout. Není v řeči naší slov obdivu a díků, jež by mohla jen záchvěv aspoň toho naznačiti, co cítili jsme. Směti státi před Ním, jenž rovného si v dějích světa nemá a hledá-li se přec, pak v doby dávné duch jíti musí, k zjevu Augustovu a dojde tam a najde, bledý měsíc se zlatým sluncem měřiti že nelze – stát před Ním, cítit, kterak na nás padá zář očí Jeho a zvuk hlasu slyšet, jenž světu poroučí – je třeba více, by člověk přál si umřít po té chvíli jist, že už nikdy štěstí takového nenajde v světě? Veličenstvo Jeho podnikům našim slíbilo svou přízeň a krásně ocenilo význam vědy 9 i různých uměn, jimi požehnány jsou Francie dny, jež nám přáno žíti. Nápadem božským ráčil vzpomenouti král nejjasnější doby Augustovy, kdy požehnání míru vládlo Římem – – věc veliká, věc tuze důležitá, obrovský převrat: nesmí se, jak dosud, „Roume“ městu říkat; Veličenstvo Jeho zřetelně, jak jsme všichni z deputace slyšeli přesně a si potvrdili pohledem jedním, Veličenstvo Jeho „Rome“ velmi jasně ráčil vysloviti, „Rome“, čímž dán ovšem v prvé řadě pro nás, všech věd a uměn podpory a sloupy, zřetelný pokyn Svrchované Vůle v řeč naši uvést toto nové slovo a nastolit je na místo, jež jemu královským rozhodnutím přiděleno. „Rome“ – kterak možno ihned neviděti, že slovo to tak přesně odpovídá onomu Roma, jímž se město zvalo za časů velkosti a slávy svojí? Vždyť Majestát Náš v moudrosti Své velké dát ráčil uzdravení řeči naší v tom místě, kde tak vlastně churavěla. „Rome“, slovo to nám důkazem buď péče, 10 již Jeho Veličenstvo, stále chová o snahy naše. Jako řádem pyšnit jím Institut náš může se a bude. A poslouchá-li svět všech Jeho kynů, pak v prvé řadě poslušna být musí řeč Jeho státu naznačené vůli. Pět minut trvala ta audience, pět minut ráčil Majestát nám dáti zářného štěstí, slavné blaženosti. 11
Básně v knize Oni (in Roky za století 1, in Básnické dílo J. S. Machara, in Svědomím věků 6):
  1. NESMRTELNÍ.
  2. BILLET.
  3. DÍK.
  4. LÁSKA K BLIŽNÍMU.
  5. HRDINA DVORU.
  6. MILES GLORIOSUS.
  7. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... I.
  8. WATTEAU ILUSTRUJE GALANTNÍ POVÍDKU.
  9. LOUIS XV.
  10. NÁHROBEK MARŠALA MORICE SASKÉHO V KOSTELE SV. TOMÁŠE VE STRASSBURGU.
  11. JOSEF II.
  12. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... II.
  13. KATEŘINA II.
  14. REVOLUCE.
  15. Z DENÍKU Mlle DE T...
  16. ODA KLOPSTOCKOVA
  17. LOUIS XVI. I.
  18. LOUIS XVI. II.
  19. Z DENÍKU Mlle DE T.
  20. ROBESPIERRE.
  21. Z DENÍKU Mlle DE T.
  22. LAFAYETTE.
  23. Z DENÍKU Mlle DE T.
  24. MIRABEAU. I.
  25. MIRABEAU. II.
  26. Z DENÍKU Mlle DE T.
  27. VITTORIO ALFIERI.
  28. Z DENÍKU Mlle DE T...
  29. SEPTEMBRISTI.
  30. U JEMAPPES.
  31. BARNAVE
  32. DANTON. I.
  33. NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA 1793.
  34. FRIEDRICH SCHILLER.
  35. TANČÍ SE KOLEM GUILLOTINY.
  36. ANDRÉ CHÉNIER.
  37. MARAT.
  38. CESTOU KE GUILLOTINĚ.
  39. GOETHE.
  40. BRISSOT.
  41. DANTON. II.
  42. Z DENÍKU Mlle DE T.
  43. MARIE ANTOINETTE.
  44. Z DENÍKU Mlle DE T.
  45. EROTIKA VE STILU DOBY.
  46. Z DENÍKU Mlle DE T.
  47. TOULON.
  48. DANTON III.
  49. SAINT-JUST.
  50. CAMILLE DESMOULINS.
  51. GENERAL „BAJONET“.
  52. ANACHARSIS CLOOTS SNÍ.
  53. DANTON. IV.
  54. SESTRA MARATOVA.
  55. ROBESPIERRE. I.
  56. ROBESPIERRE. II.
  57. ROBESPIERRE. III.
  58. FOUQUIER – TINVILLE. I.
  59. II.
  60. NICOLAS CHAMFORT.
  61. BARRAS.
  62. GENERAL BONAPARTE.
  63. DĚTI REPUBLIKY V ITALII.
  64. JOSEFINA BEAUHARNAIS.
  65. GENERAL DESAIX.
  66. HRDINA ULICE.