VITTORIO ALFIERI.

Josef Svatopluk Machar

VITTORIO ALFIERI. 18. srpna 1792.
Ha, Svoboda! Já, jenž jsem pěvcem jejím, vím, co to Svoboda jest. Všecko jiné, než Svobodou co zovou tihle blázni, taškáři, histrioni, loupežníci! Já uviděl ji, Svobodu tu vaši, a hrozil se jí. Životem bych býval zaplatil málem cenu seznámení a málo něžnou vlídnost při rozchodu. Chtěl z Paříže jsem vyjet, hnus a odpor zapřáhly koně mojí diligence, z hrůz zblázněného pekla chtěl jsem odvést svou hraběnku, jež očí mých je světlem a o svobodě pod jiným snít nebem. Prokletá Paříž! Dojedeme k bráně a gardistů pár otevřít se chystá vrat mřížoví – tu z krčmy vedle vyjde zběsilců spousta – třicet jich být mohlo, jsou bez košilí, opilí a rudí, zří vztekle k vozům našim, kufry vidí 112 a hlučet začnou, boháči že táhnou z bran pařížských, své jmění odvážejí, a lid tu zbude s hladem, bídou, nouzí. Strh hluk se, hádka: střízliví nás chtěli vypustit z města, opilci zas zdržet – tu vyskočím a pas jim ukazuji: Sem pohleďte a čtěte! Nevidíte? Jsem Alfieri, Ital, žádný Francouz, hle – čtěte, prosím, porovnati račte, vysoký – ano, hleďte, rudovlasý a hubený – tak popsán v tomto pasu a tak zde stojím – srovnejte to přece – pas vaše úřady mi vystavily – u čerta, pusťte, chci se dostat z brány! – A zatím se jich ke stu shromáždilo zuřivých ďáblů. Zapalte ty vozy! Toť emigrant a jistě aristokrat! Kamením na ně! Na radnici s nimi! Tak řvali, ječeli a hrozili mi. Já chvěl se vztekem, že to pusté lání mou paní asi v diligenci děsí a že jsem bezmocen, jen zraky moje dýk sta a sta v ta otevřená hrdla Svobody dětí vbíjet nepřestaly. Za valnou chvíli canaille ta pustá, svým vlastním řevem asi unavena, 113 utichla trochu – stráž mi pokynula – já do vozu vstoup – mříže zaskřípěly – a postilioni mí práskli v koně. My vyjeli. Za námi zdvih se pokřik, hvízdání, kletby – – neměli jsme touhy, než jet co nejrychleji z této země prokleté bohy, poskvrněné lidmi, a koně strhali jsme, bychom byli u břehů Arna... Jsou-li svobodnými Gallové ti – pak já, jenž Svobody jsem básníkem předním, jsem jen bídným rabem. 114
Básně v knize Oni (in Roky za století 1, in Básnické dílo J. S. Machara, in Svědomím věků 6):
  1. NESMRTELNÍ.
  2. BILLET.
  3. DÍK.
  4. LÁSKA K BLIŽNÍMU.
  5. HRDINA DVORU.
  6. MILES GLORIOSUS.
  7. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... I.
  8. WATTEAU ILUSTRUJE GALANTNÍ POVÍDKU.
  9. LOUIS XV.
  10. NÁHROBEK MARŠALA MORICE SASKÉHO V KOSTELE SV. TOMÁŠE VE STRASSBURGU.
  11. JOSEF II.
  12. KDYŽ TANČILI NA SOPCE... II.
  13. KATEŘINA II.
  14. REVOLUCE.
  15. Z DENÍKU Mlle DE T...
  16. ODA KLOPSTOCKOVA
  17. LOUIS XVI. I.
  18. LOUIS XVI. II.
  19. Z DENÍKU Mlle DE T.
  20. ROBESPIERRE.
  21. Z DENÍKU Mlle DE T.
  22. LAFAYETTE.
  23. Z DENÍKU Mlle DE T.
  24. MIRABEAU. I.
  25. MIRABEAU. II.
  26. Z DENÍKU Mlle DE T.
  27. VITTORIO ALFIERI.
  28. Z DENÍKU Mlle DE T...
  29. SEPTEMBRISTI.
  30. U JEMAPPES.
  31. BARNAVE
  32. DANTON. I.
  33. NÁLADA OBČANA LAVALA DNE 21. LEDNA 1793.
  34. FRIEDRICH SCHILLER.
  35. TANČÍ SE KOLEM GUILLOTINY.
  36. ANDRÉ CHÉNIER.
  37. MARAT.
  38. CESTOU KE GUILLOTINĚ.
  39. GOETHE.
  40. BRISSOT.
  41. DANTON. II.
  42. Z DENÍKU Mlle DE T.
  43. MARIE ANTOINETTE.
  44. Z DENÍKU Mlle DE T.
  45. EROTIKA VE STILU DOBY.
  46. Z DENÍKU Mlle DE T.
  47. TOULON.
  48. DANTON III.
  49. SAINT-JUST.
  50. CAMILLE DESMOULINS.
  51. GENERAL „BAJONET“.
  52. ANACHARSIS CLOOTS SNÍ.
  53. DANTON. IV.
  54. SESTRA MARATOVA.
  55. ROBESPIERRE. I.
  56. ROBESPIERRE. II.
  57. ROBESPIERRE. III.
  58. FOUQUIER – TINVILLE. I.
  59. II.
  60. NICOLAS CHAMFORT.
  61. BARRAS.
  62. GENERAL BONAPARTE.
  63. DĚTI REPUBLIKY V ITALII.
  64. JOSEFINA BEAUHARNAIS.
  65. GENERAL DESAIX.
  66. HRDINA ULICE.