BARRAS.

Josef Svatopluk Machar

BARRAS.
Má pro každého úsměv blahosklonný, jest JakobínJakobín, a přec jen aristokrat, jak Apoll krásný, rozšafný jak Sokrat a sype žerty na dam kroužek vonný. Je div, že řečí zraků za noc stokrát tím ženským „Chceš mě?“ zeptají se ony? A on, jenž tak rád tiší damské stony, snad aby tyto o splnění okrad? Ó bědné ženy! Jak on dokonalý! Ty ruce, jež vás právě objímaly, teď papír berou, a těch očí záře, již vznítily jste, spokojením plane, a muž ten píše. Vše má znamenané, vše, bědné ženy, perem pamfletáře. 202