ZÁVRAŤ.

Augustin Eugen Mužík

ZÁVRAŤ.
Můj milý divoké oči má, černé jak hlubiny vodní, a já bych do ní hleděla celičké noci, den po dni. Zatočí hlava se dívčina, zatočí hlava se mladá, já se té hlubiny nelekám, já jsem té závrati ráda! Už jsem v té hlubině celičká, jako to na vodách kvítí kořínkem na dně se zachytí, slunéčko v líčko mu svítí. Lásko, ó lásko bolestná, a přece sladká, tak sladká lásko, ó lásko, věčná tak, a přec tak krátká, ach krátká! 70