SEDLÁK A PÁNI.

Augustin Eugen Mužík

SEDLÁK A PÁNI.
Šel sedláček mezi pány, jako když vyroste žitný klas mezi tulipány. On s českým pozdravem na ně, a oni na to „nix pémiš velmi nafoukaně. Sedlák vytáh’ koláč hezký, a ten pánpán, jako když namaže, každý uměl česky. „Dej, sedláček, taky, vždyť jsme tví přátelé, a rádi máme vás, sedláky.“ A sedlák se usmál tomu, upjal si jenom víc halenu, klidně bral se domů. 113