Credo.

Stanislav Kostka Neumann

Credo.
Věřím v Satana, jenž Pýcha jest a Vědění a Život, věřím v stvořitele dobré matky Země, věřím v stvořitele Lásky a Záští a Vášně. Vládne nad propastmi a ku hvězdám až sáhá a hudba sférická je sykotem jeho krve, jež v mocném kolotání probíhá hvězdnými rody a lidskými rody planet a žhnoucími ohni sluncí. Věřím v jeho syna, v Člověka, jenž slavný metamorfosou tvarů vyšel ze hlubin Země a stvořen byl k radosti a k boji a síle, stvořen, by pyšně a volně nádheru duše svojí jak třpytivý chvost páva rozestíral na slunci. Byl zrazen zlatovlasým mužem z Nazarethu, byl zrazen Člověk a umíral ve křečích hysterie... Však Ženou znova narodil se a tisíckrát znova se rodí, před Křížem klesnuv, znova k Lásce vztyčuje šíji. Věřím v Satana Otce a věřím i v jeho Syna, věřím, že tmavá sklepení Bídy rozbije odvážnou pěstí a sebe silného a sebe jediného v střed postaví vířících kruhů volného žití. [42]