Sonet.

Stanislav Kostka Neumann

Sonet.
(Podle Richarda Dehmela.)
Zahradou liduprázdnou bloudě kdysi na pávů pár jsem maně přišel; páv stál před svou ženou, křídla zježena, chvost rozestřený maje, sršel světly. Tak stál a kroužil, slepici si vábil a k sobě nutil němým pohledem, pér tuhých, rozčilením řinčících, vysoko vztýčiv zlatou modř a zeleň. Teď přepadá ji; jeho ozdoba vzduch horký divě mrská, jiskře třepí lem chvostu špice svoje, tak že mně zahrada kolem v ráj se proměňuje – o člověče, jak zvíře nádherným, když cele jako zvíře rozvine se! [27]
Básně v knize Satanova sláva mezi námi:
  1. Ave Satan.
  2. Vypučel jsem nad bahna...
  3. Ad te clamamus exules filii Evae.
  4. Cizinec.
  5. Píseň.
  6. Umřelo srdce.
  7. Blasfemické Ave.
  8. Majáky.
  9. Píseň zoufalé noci.
  10. Ve vězení.
  11. Glossy k životu a umění.
  12. Sonet.
  13. Sexus.
  14. Petrus Diaconus.
  15. Princezně ***
  16. Nemusíš, Evo, být žárlivou...
  17. Je svátek luny...
  18. Drobní hmyzové noci...
  19. Ave, Nero!
  20. Sen spících pannen opustil má luka...
  21. Setkání.
  22. Ty, jenž jsi bledý Adonis...
  23. Meditace.
  24. Credo.
  25. Širokými proudy horká fadessa léta...
  26. Hymnus Nudě.
  27. Žebrák duší.
  28. Tady ležím s rukama rozepjatýma...