KÁZANI.

Karel Dostál-Lutinov

KÁZANI.
Hanáko, nezapominé, že máš zostat svojim, neopič se po cezině, nekrm koně chvojim! Néni všecko pokročely, co si pokrok řiká, často taky pokrok svádi z lože do rebnika. Tatiček bel starosvěcké, stavěl gront bez křeko, sen – sám „pokrok“ – stavi taky- s dacanama štreko. V hospodě měl svoje pole, nechtěl „dělat drába“ – ja, kdo se moc nafokoje, pokne tajak žaba. Hospoda néni záložná, chábi néni obrok, nevěra je žedovina, ale žádné pokrok. 24