MORAVĚ.

Karel Dostál-Lutinov

MORAVĚ.
Tvé lány úrodné se vlní v ševelu, tvé vrchy svobodné s vížkami kostelů – Tvé hrady na skalách, tvých proudů hlubiny, tvá města vzrušená, tvé snivé dědiny – Řady tvých jabloní kvetoucí do polí, vrby kol potůčků, silnice s topoly – A s výšin skřivani pějí své pozdravy – – – toť krásný obličej mé drahé Moravy. Však v srdci bouří to, divoký v úlech boj, hesel to víření, vášní to nepokoj – – – Ó země drcená, skrčená, zmítaná: V čí náruč skloníš se? Krista či Satana? 48