JEDNÉ ŽENĚ.

Otakar Theer

JEDNÉ ŽENĚ.
Než s ní jsem setkal se, já k ženám pohrdání a nedůvěru měl. Leč ústa její malá tak duší splynutí mi věčné líčit znala, že, zahanben, jsem v prach klad hlavu za pokání. A došlo k rozchodu. Však věrou stavě na ní, že na rok alespoň si vdovský závoj stkala, jsem doufal. Trpě sám zlá muka nebývalá, já mněl, že stejný žal i její srdce raní. Ó, blázne, ženským jenž jsi svésti dal se hlasem Dnes měsíc uplynul, co psala mi: „Já tvá jsem!“ a nový milenec již v ironickém chechtu se po mně dívaje, jí červeň vehnal k hlavě. Čím věčnost u žen je, vím nyní: tolik právě, než čerstvý karmín jim se smyje s něžných nehtů. 35
Básně v knize Úzkosti a naděje:
  1. ZPOVĚĎ.
  2. BOK VEDLE BOKU...
  3. MĚSÍČNÁ NOC.
  4. POUTNÍK.
  5. OTÁZKA A ODPOVĚĎ.
  6. ŽÁRLIVOST.
  7. CHVÍLE.
  8. SMRT ZPÍVÁ.
  9. OPUŠTĚNÝ LOM.
  10. TRAGICKÁ CESTA.
  11. CHRÁM V NITRU.
  12. VŠE BOLÍ.
  13. PÍSEŇ.
  14. NEŠŤASTNÝ...
  15. JEDNÉ ŽENĚ.
  16. RYBÍ POHLED.
  17. ODPOLEDNÍ PÍSEŇ.
  18. DĚS MINULOSTI.
  19. ZEMĚ.
  20. VÍTR.
  21. VODA.
  22. OHEŇ.
  23. BLEDÝ CHODEC.
  24. DRAVEC A VÍLA.
  25. OSVOBOZENÍ.
  26. MONOLOG SRPNOVÉ NOCI.