OSVOBOZENÍ.

Otakar Theer

OSVOBOZENÍ.
Ten večer nedělní! A plná nábřeží! Lichotně světlo tak s lamp elektrických mží na sterá poprsí, na lokty, boků mih. Však vůní pletí všech jdu nevzrušen, jdu tich. Zda možno uvěřit? Já, po léta jenž, sláb, na šíji strpěl jsem mdlé smyslnosti dráp, já, který pro slovo v prach padal, pro úsměv, jenž sebe zradil jsem v zrak žen se zahleděv, dnes, žalem zušlechtěn, a v očích čistý sen, jdu jak bych nitrným byl jasem prozářen. Co, Divák, vidím dnes! Tma lehká křídla má, je řeka olej hor, let větru touha má, a nebe, tvrdé kdys a chladné nade mnou, své lásky prostírá mi náruč tajemnou. Víc ještě: kolem kol tlum stínů, vanu, ech. To vstaly svobodné teď duše věcí všech, a na jich čele čtu ve šťastném úžasu: „Jsme rozkoš bez cíle, jsme krása pro krásu.“ 52
Básně v knize Úzkosti a naděje:
  1. ZPOVĚĎ.
  2. BOK VEDLE BOKU...
  3. MĚSÍČNÁ NOC.
  4. POUTNÍK.
  5. OTÁZKA A ODPOVĚĎ.
  6. ŽÁRLIVOST.
  7. CHVÍLE.
  8. SMRT ZPÍVÁ.
  9. OPUŠTĚNÝ LOM.
  10. TRAGICKÁ CESTA.
  11. CHRÁM V NITRU.
  12. VŠE BOLÍ.
  13. PÍSEŇ.
  14. NEŠŤASTNÝ...
  15. JEDNÉ ŽENĚ.
  16. RYBÍ POHLED.
  17. ODPOLEDNÍ PÍSEŇ.
  18. DĚS MINULOSTI.
  19. ZEMĚ.
  20. VÍTR.
  21. VODA.
  22. OHEŇ.
  23. BLEDÝ CHODEC.
  24. DRAVEC A VÍLA.
  25. OSVOBOZENÍ.
  26. MONOLOG SRPNOVÉ NOCI.