Písmák Holec.

Josef Uhlíř

Písmák Holec.
Písmák Holec žalován, že prý kacířem je klatým; kacířské že knihy má, a že Hus mu jesti svatým. Přišel dráb a knihy stih‘, v nichž se Hus co světec slaví, a písmáka s knihami sebrav, odved‘ do šatlavy. – A juž vyrčen krutý soud: Kacířské ty knihy zžíci, písmáka pak bludaře položiti na lavici. – [124] Letí kniha za knihou na hranici do plamena; padá rána za ranou, pod ranami písmák sténá. – Na hranici plamen zhas‘, knihy zřít jen troudem tlíti; na lavici zhaslo též jedno lidské živobytí. Ale písmák do smrti zůstal věrcem nedojatým; a ta jeho dušice odletěla za svým svatým. 125