Výstřel.

Jaroslav Vrchlický

Výstřel.
Noc byla plna hvězd a modrých stínů; svět zdál se celý rovněž býti bájí a ticho nad ním spícím pouze bdělo. Čas plynul tiše modrou touto nocí, jsa nerušen ni rachocením vozu, ni zpozdilého chodce plachým krokem. V tom tichu, které větší před svítáním se rovná hloubkou svojí hloubce moře, v ráz padl výstřel mezi stromy v sadech. Pak ticho zas. Na chvíli jen se zdálo, že polekán čas v své se pouti stavil a hvězdy zachvěly se, modré stíny že zčernaly a svět byl roven hrobu. U okna stál jsem, toto řka k své duši: Zas jeden život unaven a uštván chrst’ hvězdám v obličej své pohrdání; z té velké lodi, na níž všickni plujem’, muž jeden spadnul do věčnosti moře svou vlastní vinou, a loď dále jede a vlny tmí se a hvězdy se jiskří. 74 Ta rána z bambitky, jež v ňadra ticha se zaryla, je ovšem odpovědí na neshody a tíseň, boj a nudu, stud, lítost, zločin, výčitky a bídu – však darmo padla – rozluštěním není. A byť i velká byla síla bolů a neštěstí, přec na tom světě bídném jsou ještě šedé vlasy starých matek, jsou slzy žen a vrásky, vztahující se v nekonečno dětské, bílé ruce. A v tichu této hluché, modré noci já prosil tyto šedé vlasy matek a tyto slzy žen a ruce dětí, by odpustily slabým samovrahům, již nevzpomněli na ně v hrozné chvíli; a neustal jsem, dokud s tichem v duši mi nekles’ mír jak velké odpuštění. 75
Básně v knize Jak táhla mračna:
  1. ŽIVOT.
  2. Jitro.
  3. Naladění.
  4. Píseň.
  5. Zas mluvíš ke mně...
  6. Jarní.
  7. Stará ekloga v novém jaru.
  8. Verše z minulosti.
  9. Přípitek antický.
  10. Přípitek moderní.
  11. Ty stárneš, píseň tvá se stále vrací
  12. Večer.
  13. Otázky na jaře.
  14. Noc.
  15. Naší konopce.
  16. Vzdalující se bouři.
  17. Zvony a skřivani.
  18. V těch nocích...
  19. Notturno.
  20. Jsou duše...
  21. Polibky.
  22. Andante.
  23. Štěstí.
  24. Tvá ruka tak je měkká
  25. Píseň o štěstí.
  26. U moře, když je viděl po letech.
  27. Idylla hřbitovní.
  28. Jak to bývá.
  29. Řádky z denníku.
  30. Jiná píseň o štěstí.
  31. V záři tvých očí.
  32. Po letech.
  33. Růžové listí.
  34. Cesty.
  35. Konečně – sami!
  36. Staré domy.
  37. Na vsi v zimní noci.
  38. Kouř na břehu.
  39. Výstřel.
  40. V jeseni.
  41. Všední román.
  42. Nepřítel.
  43. Jdou stíny duší...
  44. Smutek v jaře.
  45. Notturno.
  46. V podzimní den.
  47. Medusa.
  48. Viole F...
  49. Píseň.
  50. Papoušek Jacko.
  51. Melancholie večera.
  52. Pozdě!
  53. Omnes vulnerant, ultima necat.
  54. Otázky a odpovědi.
  55. Zbloudilé vlaštovice.
  56. Své ženě.
  57. Kdo jsme, co víme? Kde jsou slední meze,
  58. Argonauti.
  59. Nuž pokračujme, kdo víc při tom ztrácí,
  60. Modlitba.
  61. Mladému básníkovi do památníku.
  62. V samotě.
  63. Positivismus.
  64. Vichr.
  65. Co naše jest.
  66. S básněmi Longfellowa.
  67. Strážci lesa.
  68. Osud.
  69. Náhrobek.
  70. Západ.
  71. Cesta v jeseni.
  72. Jakubu Seifertovi po prvním představení veselohry „Noc na Karlštejně“.
  73. V rodné jizbě M. Jana Husa.
  74. My nechcem!
  75. Stigma.
  76. Reflexe.
  77. Poesie.
  78. Květ a plod.
  79. Ó sestry Helikonské, čím to asi,
  80. Má poetika.
  81. Podzimní jitro.
  82. Básníci sicilští.
  83. Poslání.
  84. Snad jiný básník přijde v lepších časech