Evropa – panna.

Evropa – panna.
Evropo, jmenují tě pannou, I je v tom smyslu skrytého: Nebť kolik ženichů jsi měla, Ty’s nezvolila žádného; Nechtěla’s s nimi hody slavit, V manželské okovy se vpravit. Jak střelhbytě kdys přilít’ Peršan, Urputník mysli zavilé, A kous’ tě ze zoufalé vášně Do řecké nohy spanilé! Ty’s zahnala jej hromy, blesky – Nezbylo mu, než hoře, stesky. Pak Arab, s jakou horoucností Se ucházel o milosť tvou! I osmělil se, políbení Ti vtisknout ve tvář Španělskou, Že krvácejíc zčervenala – Leč ty’s ho v přísnou kázeň vzala. A potom Mongol holohlavý, S jakou ten hleděl běsností Si cestu klestit k srdci tvému, Vše pále, pleně z chtivosti! Však s hanbou musel nazpět táhnout, Že přestal po nevěstě prahnout. 18 A konečně nadutý Turek Jak divoce byl popuzen, Tě zprznit, netuše, že pokus Mu strašně bude ostuzen! Nebť místo by’s ho obejmula, Ty’s k nohoum svým ho povrhnula. I ještě zamýšlíš se opřít Každého sňatku svízeli: Sopečným žárem hrozí pravá, Tvá levá hrozí ocelí; Zkadkoli by se ženich blížil, By přístup se mu všude stížil. Než přišel-li by od východu Znenáhla hodný žadatel, Udatný, švarný, ušlechtilý, Jenž by se s úctou snoubit chtěl; Zdaž by’s se tomu nepoddala. Jím také opovrhovala?