VESELE DÁL!

Svatopluk Čech

VESELE DÁL! (Švanda dudák 1900,1900.)
Ať si kdo chce kroutí hlavou nad zázračným dudákem, že ni bájí není pravou, novým smýšlen písmákem – jistě syn je naší hrudy Švanda, jehož vzácné dudy za všech dlouhých časů zlých umívaly plašit žaly, péčí zmatek z českých chatek: Švanda, řízný český smích! Není zdrávo lidu tomu, jemuž smích je cizí host, jemuž morous rozum z domu honí všecku veselost, s nímž jen vážná duma sedá, který časem štilec nedá pod nos moudrým myšlenkám, [3] jenž se chvílí rozpustilý v trudné děje nezasměje všemu kol a sobě sám. Věk zas jeden v dál se ztrácí, nového nám vzchází prah; za ním k hojně perné práci kyne řada vážných snah, i boj hrozí starý, známý – však i ty pojď, Švando, s námi, český smíchu, zdráv nám buď, v časů slotě k bujné notě laď své dudy, zažeň trudy, směj se ,smějsměj a skočnou huď! 4