Píseň.

Alois Škampa

Píseň.
Já zpívám jinak, nežli druzi moji, mám jiné srdce, jinou povahu: ó, před mou chýží dosud na prahu jak zlaté ptáče Musa štěstí stojí! Když ples a krása svoje ručky spojí mně nad hlavou, by snila o blahu – kde k pessimismu najít odvahu? Má duše měkká tvrdou se být bojí... I nezávidím přátelům, když rostou k umění hvězdám nad mou snahu prostou, a poklidně jdu cestou vezdejší. Jsou oni hlubší, dál jich peruť mává, a spíš je čeká vítězství a sláva, než píseň mou – však já jsem šťastnější! 1892.
[97] Obsah.
Vstup. Píseň7
I. V přírodě. U Labe v září11 Villa v jeseni12 Poslání sv. Martina14 Červen19 Na Komorsku21 Listopad25 Nejmenšímu tkalci26
II. Svým drahým. Cestou života37 Památka39 O štědrý večer41 Anemona lesní42 Uprostřed jara45 Lístky do alba (I.-V.)47 Nešťastným (I.-II.)57 Zpěvačce do alba58 Věrné milence58 Dvě černá slunce59 Proměny62
[99] III. Obrazy a zpěvy. 189165 Píseň kováře69 Syn země74 Bitva v alejích75 Noví nájemníci84 V Jelením Příkopě86 Matce Praze90
Doslov. Píseň97
E: až; 2002 [100]