Trpělivosť.

Trpělivosť.
V tom světě jedno kvítko je, krev Kristova je rosí; a šťastný ten, kdo našel je a v srdci svém je nosí. Ten nezoufá, – plam naděje mu vřele v srdci hoří, i když se v zmaru závěje plán za plánem mu boří. On nehyne, když lidská lesť a krutá křivda zraní; on klidně zná i zlobu nésť a láska jeho zbraní. A byť i v slzách bolestných stál nad miláčků hrobem a nad troskami tužeb svých byť truchle tesklil s Jobem, 45 přec za nedlouho tichne žal a ústa, kteráž lkala, pak dějí jen: Bůh dal, Bůh vzal, buď jménu Jeho chvála! A sílu tu, ten zbožný vznět, když všudy smutno bývá, zná skytat čarovný ten květ, jejž křesťan v srdci skrývá. Nuž, znáš ten kvítek nebeský, dar Boha Slitovníka? Řeč lidská a ret anjelský mu „Trpělivosť“ říká. Pod křížem Páně rozkvetá; tam hledej ho tvá víra, když křivdu trpíš od světa, když bol ti duši svírá. A budeš silen, udaten pro všechen boj a strasti, až zaměníš kdys kvítek ten za palmu věčné vlasti. 46