SERENADA.

Roman Hašek

SERENADA.
Tak blízka’s mi a přec tak v dáli... Tvé oči od počátku lhaly, v jich pohledu mně nelze čísti – ten pohled vždy mně vzdoroval! Kdybych Tě neměl v nenávisti, slyšíš, já bych Tě miloval! 69 Tvé zraky v můj se vpíjí dlouze.dlouze, lhou úsměv Tvůj, lhou o Tvé touze Vždy lhaly. – Chladný vítr svistí a hyne květ, jenž v jaře vzplál. Kdybych Tě neměl v nenávisti, slyšíš, já bych Tě miloval! Oh, nenávidím zjev Tvůj bílý, ten pohled víc mne nerozčílí: Nechť všecky sny jak spadlé listí odnese vichr v šerou dál! Kdybych Tě neměl v nenávisti, já bych Tě tolik miloval...! 70